Utíkáme do hor

Thursday, 20 July 2017

Někdy je to prostě potřeba. Sebrat se a jet. Dojet na místo, kde Vám je nejlíp a kde se cítíte sami sebou. Znovu v sobě probudit kreativitu, kterou denno denně zakopáváte všedními povinnostmi a uspěchaností dnešního světa.

Konečně ve mě zase vzplanula ona dlouho uhašovaná jiskra. Jiskra tvořivosti a inspirace. A co mi k tomu stačilo? ...prostě odjet, odjet od všeho, co mě ve městě stahuje a nedovoluje mi tvořit, od všeho, co mi do hlavy jemným kladívkem vtlouká, že to nemá cenu nebo že mě to po chvíli stejně omrzí. Stop. Stop těmhle myšlenkám, co mě táhnou pryč od věcí, které mě naplňují a dovolují mi se vyjádřit - jako je psaní, psaní na blog, dělení se o okamžiky krásna. Jednou jsme nahoře a jednou dole. Celý život je vlastně jako houpačka, buď se zhoupnete a dosáhnete toho, co vás dělá šťastnými, vašeho cíle, anebo zůstanete jen sedět a čekat na nával všeho negativna (docela drasticky řečeno...)


Být hipster je prej cool...

Sunday, 26 March 2017


Přijdu do kavárny a jsou všude, jdu do parku, obklopují mě, navštívím koncert a nemůžu se hnout na krok, abych do nich nenarazila,... o kom mluvím? No přeci o hipstrech. Nikdy jsem tento trend být hipster nijak nevnímala, nepozastavovala jsem se nad ním. Až jednoho dne mi v mailové schránce cinknul mail od taťky s odkazem na video na youtube. Rozklikla jsem ho a s překvapením zjistila, že bylo publikováno McDonaldem. Sama sebe jsem se v duchu ptala, proč mi taťka zasílá reklamní spot od fastfoodu, přestože ví, že fastfoody nesnáším. Přesto jsem na video nezanevřela a rozhodla se ho dokoukat. A dobře jsme udělala. Charakterizovala bych ho jako mírnou satiru a vlastně decentní výsměch na celý svět kavárenských hipsterů. Abyste věděli o čem mluvím, pro ty, ke kterým se video ještě nedostalo, tady je odkaz. Video mě ihned rozesmálo a donutilo se zamyslet. Takto skvěle zpracovaný spot jsem snad nikdy neviděla ... je trefný, humorný, nijak vulgární a myslím, že každý v něm ten dnešní ,,kavárenský svět" objeví!


Jak jsem se znovu zamilovala

Sunday, 19 March 2017

4 roky, 4 roky je doba, kterou jsem zanedbávala mého ,,miláčka", moji ,,srdcovku". Předpokládám, že mezi řádky hledáte předmět či člověka, o kterém mluvím...zklamu vás, jedná se o místo. Místo, které je vryto v mém srdci jako sněžná destinace, kde proběhly mé první opravdové lyžařské krůčky. Bormio, už jen jméno toho místa zní líbezně a místo opravdu líbezné je. K Itálii jsem vždy měla vybudovaný určitý vztah, miluji jejich styl života, tu pohodu, kterou vnáší do každého momentu svého života, jejich vynikající jídlo, jazyk!, vzhled, styl, prostě a jednoduše miluji Itálii. Upřímně je úplně jedno, jestli tu jižanskou prosluněnou a ovíněnou nebo severskou sportovní a stylovou.

Early bird catches the sun!

Thursday, 16 March 2017

To, že jsem ranní ptáče a rána si neskutečně užívám, o mě ví snad všichni moji blízcí. Svoji lásku k ránům jsem již sdílela i s vámi v tomto článku. Když o své známé lásce takto veřejně píši, citím potřebu se vám k něčemu přiznat. Dřív jsem rána nesnášela! (cože?!, údiv, šok!) Mě samotnou to také dost překvapuje, když se zpětně ohlížím, ale bylo tomu tak. Ráno jsem měla spojené s otravným vstáváním z postele, nutným líčením se a spěšnou snídaní. Všechno toto se ale v posledním, řekla bych, půl roce změnilo. Z půlnoční sovy, která chodila spát v jednu a vstávala v jedenáct (nejdříve) se stal ranní ptáček, který ulehá v deset a na nohách je v sedm (přes školní dny 5:40!). Nesmírně si vstávání užívám (některé více, některé méně), můj život nabral úplně jiné obrátky. Prostřednictvím tohoto článku jsem s vámi chtěla sdílet tipy, které mně nejvíce pomohly si takto nastavit svůj příjemný režim a obecně zlepšit kvalitu života. Pro ukázku, jak jsou rána krásná, vám přikládam fotky z mých nejoblíbenějších rán-těch horských...